Toulavá...
Když zapadá slunce, jako by spolu s posledním paprskem posbíralo všechno to lidské hemžení, které se během chvilky poskládá do úhledných stínů a spí…
Když zapadá slunce a člověk obětuje minutku svého času, který nevěnuje jenom sobě, nakonec uvidí víc…
««« Předchozí text: Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je nejkrásnější... Následující text: Světlo a stín... »»»
Jana | 19.4.2009 Ne 13:00 | Zamyšlení | trvalý odkaz | tisk | 22282x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářani…západy a východy slunka. Jsou stále stejné, ale pokaždé jiné. A já nevím jak koho jiného, ale mě nutí se na chvilku zastavit ![]()
Ahoj Jano,
slunce a voda, tak vzdálení sobě a blízcí současně. Zrovna v těchto dnech jsem vodou žil víc než jindy, Díky za pohled na tu tvou.
Alčo, dokázala bych si tě tam taky představit. Jak bychom najednou zmlkly a jen koukaly. Celý západ trval chvilku, a i když jsem předtím jeden propásla a ještě k tomu s mraky, tenhle byl opravdu fajn. Jako zrcadlo ![]()
Dlouho jsem tu nebla a těšl se na nějaké Tvé krásné fotky…a dočkala se hned u prvního zápisku, co čtu:o). Hezké jaro!
Přeji Ti vše, co ti můžu přát,
ať máš svou lásku komu dát,
ať Tě má někdo hodně rád…
Rozum, co v nouzi poradí,
ruku, co v žalu pohladí
a hlavně přátele, co nikdy nezradí!
kde se Janička zatoulala ? Rychle, ale i pomalu se vraťte… stýská se nám.
Jarmilko, nějak se to všechno zatočilo a zastavilo…..ale bude zase líp, určitě. No a když mi budete držet pěsti, zase to půjde….papa
Colored Max | Powered juneau

