První pozdrav podzimu...
Zhruba před měsícem jsem objevila první ocún, což je sice jedovatá bylina, ale pro mne něco jako barometr střídajícího se ročního období, kdy končí léto a začíná podzim.
No, co na to nejedovatě říct?
Snad…
„Také vás ráda vidím!“
A právě když ocúny na loukách začínají předvádět svoji parádu, začínám i já hledat tolik oblíbené pavučinové kreace, ve kterých se podzim a jeho deště s mlhou, vyjímá snad nejlépe. Samozřejmě, že bude i spousta různě barevných listů a spousta bláta, tak jako ubývání světla a prodlužující se tmy, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme udělat.
Ono totiž každé roční období má to svoje nej a pokud se mezi nimi dá ještě rozeznat, kdy a jak se mění, je to docela výhra…
««« Předchozí text: Západ slunce z ptačí perspektivy... Následující text: Podzimní den... »»»
Jana | 17.9.2009 Čt 18:48 | Příroda | trvalý odkaz | tisk | 991x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářjá tyhle korálky pavučin miluju…
hele.. jen mi tu chybí ta jedule
nezasloužila by si taky foto? ![]()
Alčo…ráda ji vidím, ale ne zase tak moc. Sice je zvláštní a jistě by nějaký ten detail zasloužila, jen zrovna u této jedule mi spadne čelist. Vždyť víš, mlha, déšť, tma, vítr…..a dost…
Takže začnu jinak, když nějakou potkám, vyfotím, jestli na mě ještě počká ![]()
Kapky jako z křišťálu,
v létě je jich po málu…
Podzimu to jeho pýcha,
člověk z toho ale kýchá…
Do pavoučí sítě vítr naráží,
ranní svit slunce takto odráží…
Zrcadlí se v nich celý svět,
ale nenahradí to živý květ…
Colored Max | Powered juneau

