Vítej na mém fotoalbu

Fotoalbum, hmm a co to vlastně je?

Náhodný člověk zadá do google nějaké slovo a šup, dostane se na nějakou podivnou adresu, kde ani nechtěl být. A navíc ten šok, když objeví něco jako fotky, které se mu zdají tak příšerné, že okamžitě uteče. No, já vím, každý začátek je těžký a o focení to platí dvakrát (i třikrát)

Když jsem totiž před třemi lety (červenec 2004) dostala svůj úplně první foťák – Olympus C725 ZOOM, naparovala jsem se na všechny strany a nějak ani nechtěla slyšet, že fotka musí mít hlavu a patu a měla by vystihovat co nejpřesnější moment, který daná osoba skrz foťák vidí. Chodila jsem a cvakala jako o život, ale nějak mi nedocházelo, že se nastavení tohoto přístroje pohybovalo pouze v režimu AUTO. Ta hrůza, když jsem si později dovolila na radu známých provést výběr z „tvůrčí zóny“, která se mi samozřejmě hned odvděčila několika „málo“ kopanci.

Inu, „Nic není jen tak a dnes fotí kde kdo“, jak jsem slyšela ze všech stran, ale nakonec jsem se rozhodla, že budu i přes nevalné výsledky pokračovat. Učila jsem se, co je čas, clona, co obnáší kompenzace…atd. a proč není možné fotit za každého počasí, když zrovna já bych mohla. Chodila jsem se koukat na různé webové odkazy, zírala na snímky, které vypadaly jako živé a jen tiše záviděla. A je skoro nepochopitelné, že mi toto všechno trvalo celý další rok. Ale asi to tak mělo být, abych padla až na samotný začátek a uvědomila si, kde dělám chyby, proč se tak děje a jestli to tak opravdu chci.

No a najednou tu byl rok 2006 a já si konečně začala připadat, že bych toto všechno mohla někdy zvládnout. Snímky jsem však nepublikovala jako kolovrátek, ale byly svázané do jednoho souboru s názvem Zastavit čas?. A v tu dobu jsem dokonce začala přemýšlet o vymazání všech předchozích fotek, těch strašných z dřívějška, ale dle rad odborníků přes fotografie je tam mám nechat, jako náhled, co kdysi bylo. Takže se budou nadále objevovat ve vyhledávačích a lidé budou zřejmě dál utíkat hrůzou

Rok 2007 však začal hned od prvního dne nabírat docela rychlé obrátky. V tu dobu se mi změnila spousta věcí, padlo několik nelehkých rozhodnutí, ale focení zůstalo. A aby toho všeho nebylo málo, pořídila jsem si v polovině července foťák nový. Je to Canon EOS 350D, který nabízí jak nové možnosti, tak i další hodiny dřiny, které mi ale už jistý smysl dávají. Fotky z něj jsou zatím ke shlédnutí na mých webových stránkách formou příspěvků – zde, tady, i tady, zde, až po 13.7. Ale věřím, že si brzy ve fotoalbu založím úplně novou galerii, ze které mi náhodní návštěvníci nebudou v šoku utíkat…

Mějte se fajn

Jana